भारतकोश
काश्यप संहिता (वृद्ध जीवकीय तन्त्र व विद्योतिनी हिन्दी टीका सहित)

काश्यप संहिता (वृद्ध जीवकीय तन्त्र व विद्योतिनी हिन्दी टीका सहित)

Kashyapa Samhita Hindi

महर्षि काश्यप / जीवक (टीकाकार: श्री सत्यपाल भिषगाचार्य) द्वारा

स्रोत: Kashyapa Samhita (Vriddha Jivakiya Tantra) with Vidyotini Hindi Commentary (उद्गम)

DevanagariHindipublished942 पृष्ठ

पृष्ठ 136, कुल 942 में से

संदर्भ में पढ़ें
पृष्ठ 136

१२२ काश्यपसंहिता वा वृद्धजीवकीयं तन्त्रम्

वनस्पतिविशेषस्यापि वर्णनं कृतम्। भारते शिरोरोगदन्तरोगनेत्ररोगमुखव्रणास्थिव्रणादयो रोगविशेषा न भवन्तीति च वर्णितम्^१स्तीत्युल्लेखोपलम्भेन भारतमुपगतेन इरानसम्राजो राजकुलवैद्यपदे प्रतिष्ठितेनानेन ग्रीसवैद्येन भारतीयविषयसङ्ग्रहे भारते पूर्वतः प्रतिष्ठायावैद्यकविद्याया विषयान्तराण्यपि विशेषतः सङ्गृह्य स्वात्मा विनोदितः स्यादिति प्रतिभाति॥

प्राचीन ग्रीसवैद्यकसम्प्रदायाः

मास्तु हिपोक्रिटसीयवैद्यकप्रभावपातो भारते, किन्तु हिपोक्रिटसात् पूर्वमपि ग्रीसदेशे प्रिनोसन्स ऑफ् कास (Prenotions of Cos) फर्स्ट प्रिरेटिक^२ (First Prerrehetic) इम्पिडोक्लि^३स (Empedocles) स्त्रिदोस^४ (Cnidos) इति त्रयः सम्प्रदाया आसन्। यत्र डेमोकेडिस Democedes (प्रभृतयः) पाथागोरससमकालिका भैषज्यविद्वांस^५ आसन्निति ज्ञायते। तेषां प्रभावो भारते पतितो वेति तर्कोऽपि नास्पदं लभते। तेषामपि पूर्वसम्प्रदायानां हिपोक्रिटसात् प्राक् शतवर्षाभ्यन्तर एव सत्त्वमव^६गम्यते, नातोऽधिकं प्राचीनत्वम्। तेष्वपि सम्प्रदायेष्वेकः स एव प्राचीनॊ मन्त्रप्रधानः सम्प्रदायः प्रतिभाति। इतरयोर्दाशनिकविषयसंवलितत्वमस्ति। भारतादध्यात्मविद्यां ग्रीसे नयतः पाथोगोरसस्य समकालिकतया, तेन सह सम्बन्धवत्तया, पाथागोरससम्बन्धे वक्ष्यमाणतया च तयोः पूर्वसम्प्रदायोरपि केनाप्यंशेन भारतीयविषयसम्पर्कदर्शनेन ग्रीसोपज्ञता तादृशी विज्ञानसम्बद्धता वा न तथोपलभ्यते। सुसानगरस्य कारागारे दासैः सह निगडितेन डेमोकेडिसेन इराननृपतेश्चात् पतनेन विश्लथीभूतस्य पादस्य शस्त्रं विनैव यथास्थानं सन्धानेनारोग्यसम्पादिनाद्भाग्येन यशस्विता^७या लाभेऽपि तद्विषयके वर्णन शस्त्राद्यपकरणैः परिपूर्णत्वाभाव^८स्योल्लेखेन तावत्पर्यन्तं शस्त्रप्रक्रियाया ग्रीसे अपरिपूर्णत्वागमनेन च ग्रीसवैद्यकस्य तदात्वे प्रथमावस्था समर्थ्यते। यदि नाम ग्रीसदेशे पूर्वतः प्रौढभावेन भैषज्यविद्या विशेषतः प्रावर्तिष्यत, तदा कथमनन्तरं हिपोक्रिटसः पितृपदमुपारोक्ष्यत। तथा पदमधिरूढेनानेन हिपोक्रिटसेन तदात्वे ग्रीसदेशे सविज्ञानभैषज्यविद्यायाः शैशवावस्थैव समवबोध्यते। ग्रीसदेशे तदात्वे भैषज्यविज्ञानं कीर्तनीयं यद्यभविष्यत्, तदा मिश्रगतां भैषज्यविद्यां दृष्ट्वा पर्यटतः पाथागोरसस्य


१. The Surgical Instruments of the Hindus. Vol. I P. 344. by G. N. Mukhopadhyay.
२. The Prenotions of Cos and the First Prorrhetic (the latter being the earlier, although both are supposed to be earlier than Hippocrates) show that in the medical school of Cos great attention was paid to the natural history of diseases, especially to the probability of a fatal or not fatal issue. Hippocrates Vol. I P. XIII
३. Empedocles who flourished somewhat earlier than Philolaus, was a 'medicine-man' rather than a physician, though he is called by Galen the founder of the Italian school of medicine. The medical side of his teaching was partly magic and quackery. The work on humours may be taken to be typical of the Italian-Sioilian school of medicine, in which a priori assumptions of the 'Philosophic' type were freely admitted. Hippocrates Vol. I, Intro P. XII-XIII.
४. Besides these two schools there was also a famous one at Cnidos, the doctrines of which are criticised in the Hippocratic treatise. Regimen in Acute diseases.
Hippocrates Vol. I. Introduction P. XIII.
५. History of Greece Vol. IV Grotes P. 180, 327.
६. E. B. Vol. XI P. 584.
७. History of Greece by Grotes Vol. IV P. 181-182.
८. So rapid was his success even in the first year-'though very imperfectly equipped with instruments and apparatus'—that the citizen of the island made a contract with him to remain there for one year at a salary of one talent (about 383 I sterling, an AEginaean talent).
History of Greece Vol. IV P. 180-181, Grotes.